Přes Guatemalu nám to trvalo pět dní, s tím že jsme se drželi hlavní pacifické cesty a vyjeli na otočku do hor: do města Antigua, jednoho ze tří hlavních měst Nového Španělska a k magickému jezeru Atitlan s početnou májskou komunitou.
339. den Středa 5. března 2014
(najeto 116 km, celkově 15 989 km)
Tento den Dan vytvořil nový rekord v počtu výměny duší, celkem 4x za 24 hodin jsem musel měnit duši. Vždy ale za to mohl samotný plášť, ze kterého občas vyleze drátek a prothrne duši. Holt od pláště z Číny v přepočtu asi za stovku nemůžu čekat zázraky. Tehdá v Peru ale nebylo na výběr. I tak se nám podařilo dojet na hranice s Guatemalou a bez žádných front a obstrukcí jsme vjeli do naší 12. země.
Platí se tu tzv. quetzaly, to je hodně vzácný pták, kterého je ale těžké spatřit. Místní centrální bance se ale tak zalíbil, že si propůjčila jeho jméno pro svojí měnu. Za výborný oběd - pupusy a pití jsme zaplatili dohromady 26 quetzalů, v přepočtu asi 65 korun.
340. den, čtvrtek 6 března 2014
(najeto 94 km, celkově 16 084 km)
Neúprosné tropické slunce nás donutilo změnit denní režim. Poslední dobou, co projíždíme Střední Amerikou vstáváme už v pět hodin ráno a na cestu vyrážíme tak kolem 6. hodiny, kdy je ještě dýchatelno, ale už je světlo. Poté, co jsme projeli náš 16 000. km, jsme se rozhodli, že odbočíme a zajedeme do nádherného koloniálního města Antigua a k jezeru Atitlán. Museli jsme se sice vyškrábat z nuly do 1500 m.n.m., ale rozhodně to stálo za to. Antigua je skutečný koloniální klenot celé Střední Ameriky. Obklopená třemi sopkami (Agua, Fuego, Acatenango) se spoustou kostelů, kláštěrů, paláců, parků dělá z tohoto místa příjemnou zastávku v jinak chaotické a divoké Guatemale. Na první dojem je jasné, že to není úplně tak typická Guatemala kvůli různým nařízením v centru města, které zakazují pouliční prodej, zdobení fasád a jakékoli zásahy a na ulicích jsou spíš turisti, než místní. Je to taková skandinávská verze Guatemaly. Ale i tak se člověk vrátí do koloniálních časů, a s výhledem na okolní sopky je to dost fotogenické místo.
 |
| Před hostelem v Antigue |
 |
| Zahrada klášteru v Antigue |
 |
| Výhled na sopku Agua z ulice v Antigue |
 |
| Náměstí v Antigue |
341. den, pátek 7. března (najeto 47 km, celkově 16 131 km) -
342. den, sobota 8. března (najeto 103 km, celkově 16 234 km)
Z Antiguy jsme vyrazili směr jezero Atitlan, podle průvodce povinná zastávka každého cestovatele Guatemalou. Nebyl to úplně snadný přejezd. Nejprve děsný zážitek z Interamericany: spousta aut, agresivních řidičů a smradu, zejména přes město Chimaltenango a do toho neustálé stoupání. Pořádně jsme si oddechli, když jsme z ní mohli sjet a pokračovat po klidné cestě přes město Patzún, kde jsme přenocovali. Další den ráno jsme se probudili do pořádně studeného rána, po dlouhé době (od Kolumbie) jsme museli vytáhnout spacáky. Vzápětí jsme ale měli možnost se ohřát, a to, když jsme sjeli do jednoho kaňonu a poté zas z něho stoupali. Pak jsme jestě museli překonat ještě jeden kaňon, než jsme se dostali ke hraně jezera. Jejich překonání nám sebralo dost sil, ale je to nádherná podívaná a také jsme si mohli užívat čerstvého vzduchu a klidu. V podstatě jediný auta, které kolem nás projížděla, převážela delníky do místních dolů. Hladina jezera sice leží v podobné výšce jako Antigua (1500 m.n.m.), ale abysme se na něj mohli podívat, museli jsme vyšlapat na její hráz ve výšce 2250 m.n.m. a potom sjet na vyhlídku (Mirador Menendez), kterou každý den obklopují prodejci artesanií. Když jsme si konečně po tom trápení mohli vychutnat výhled na tu krásu, jedna holčička, která si hrála s ostatními dětmi prodejců, se najednou rozbřečela. Její matka nám pak vysvětlila, že je v pořádku, jen chce quetzaly.
Projeli jsme jihovýchodní stranu jezera kolem rušných vesnic směrem zpátky na Interamericanu. Rozhodně se vyplatí strávit více dnů v této oblasti, my jsme bohužel neměli víc času a také je tu vysoké riziko napadení nebo okradení (např. během zdolávání sopek podle jedněch cyklistů, které jsme potkali v Jižní a Střední Americe). Cesta zpátky na Carreteru Interamericana byla rychlá, ale vůbec se nám nechtělo mezi kamiony a agresivní a smradlavý autobusy.
 |
| Městečko Patzún po cestě k jezeru |
 |
| Cesta to neni snadná, někde voda smetla kus asfaltu... |
 |
| ...někde celý most a zbývá jen brodění |
 |
| Občas pěkně ostrý zatáčky |
 |
| Za ten výhled to ale stojí !! |
343. den, neděle 9 března 2014 (najeto 104 km, celkově 16 339 km)
K mexickým hranicím jsme dojeli další den navečer. Míjeli jsme asi pětikilometrovou frontu kamioňáků, než jsme dojeli k hraničnímu přechodu. Kupodivu tady nebyla žádná tlačenice, jen směnárníci na nás pokřikovali různé měny. Pak na mostě přes hraniční řeku jsme to pochopili. Nejprve to vypadalo, že si místní z obou břehů užívají nedělního odpoledne u řeky. Když jsme se ale podívali pořádně, rozeznávali jsme bárky plné různého harampádí a barely. Tak tady je ten pravý přechod...
Buenos dias Mexico, vstoupili jsme do naší 13. země, poslední latinskoamerické.
 |
| Oficiální hraniční přechod |
 |
| Neoficiální "mokrý" přechod mezi Guatemalou a Mexikem |
Žádné komentáře:
Okomentovat